Illuminae vnímám jako jednu z nejvýraznějších novinek roku 2016 a upřímně se těším na pokračování. Název: Illuminae Autor: Amie Kaufman, JayKristoff Překlad: Richard Podaný Nakladatelství: CooBoo Místo vydání: Praha Rok vydání: 2016 Vydání: 1. Počet stran: 608 ISBN 978-80-7544-223-9. Já u pramene jsem a žízní hynu;horký jak oheň, zuby drkotám;dlím v cizotě, kde mám svou domovinu;ač blízko krbu, zimnici přec mám;nahý jak červ, oděn jak prelát sám,směji se v pláči, doufám v zoufání;mně lékem je, co jiné poraní;mně při zábavě oddech není přán;já sílu mám a žádný prospěch z ní,srdečně přijat, každým odmítán. Já u pramene jsem a žízní hynu: 2010 : Malý a Velký testament: 1964 : Já, François Villon: všech 19 knih autora. Kniha Není nad zobák z Paříže je v LITERÁRNÍ POJMY personifikace – připisování lidských vlastností neživým věcem nebo zvířatům (skály uhýbaly, nebe plakalo…) pohádka – epický smyšlený příběh, ve kterém se objevují nadpřirozené bytosti, většinou končí šťastně, často Malý testament, Veľký testament, Kondicil. Úvodnú esej, štúdiu o Malom testamente, štúdiu Villon - poeta humanus, štúdiu Villonov takzvaný Kondicil, od François Villon Oba texty tvoří svébytný celek, zaujímající v současné české literatuře svým originálním pohledem zvláštní místo. Název: Ke dnu Autor: Anna Bolavá Nakladatelství: Odeon Číslo vydání: 1 Rok vydání: 2017 Počet stran: 288 ISBN: 978-80-207-1758-0. Již 7. ročník HorrorConu se dočkal několika změn.
Já jsem tě oslavil na zemi: dokončil jsem dílo, které jsi mi svěřil, abych ho vykonal. Nyní oslav ty mne u sebe, Otče, slávou, kterou jsem měl u tebe, dříve než byl svět. Zjevil jsem tvé jméno lidem, které jsi mi dal ze světa. Byli tvoji a mně jsi je dal a zachovali tvoje slovo. Nyní poznali, že všechno, cos mi dal, je od
„Já u pramene jsem.“ Namísto „Jsem u pramene.“) Postavy: Alonso Quijano – Chudý šlechtic. Přestože jde o staršího muže, stále sní o tom, že se jednou stane udatným rytířem. Je touto představou tak poblázněn, že se přejmenuje na Don Quijote de la Mancha, osedlá starou herku (koně) a vydává se za dobrodružstvím.
Malý testament a dalších 7 básní pod názvem Já u pramene jsem a žízní hynu. Z života Françoise Villona známe jen prvních přibližně 33 let, než se nám jeho stopa ztrácí po odsouzení k trestu vyhnanství z Paříže.
Villon François (*1431 - †asi 1468) ­ ­ ­ ­ Balada přeložil Otokar Fischer tuto baladu napsal Villon roku 1458 na námět, jejž u svého dvora v Blois určil vévoda Orleánský Já u pramene jsem a žízní hynu; horký jak oheň, zuby drkotám; dlím v cizotě, kde mám svou domovinu; ač blízko krbu, zimnici přec mám; nahý jak červ, oděn jak prelát sám,
Já u pramene jsem a žízní hynu… Ale i obyčejný náš lidský strach: …Však Boha proste, ať k nám tvrdý není! V několika básních popsal všechno, co máme, když žijeme a můžeme milovat život – tohle co píšu, není žádná minulost, já to cítím tady a teď a mám chuť vám rychle některé verše říct…

Monografie Tomáše Kubíčka Dvojí domov Jana Čepa je na českém trhu první monografií věnovanou básníkovi jitřního zraku Janu Čepovi. Profesor Kubíček přináší literárně fundovaný a analisticky zaměřený pohled na Čepovo dílo, přičemž vychází z povídkového souboru Dvojí domov, Čepovy prvotiny. Monografie je doplněná o bibliografii Čepova díla a seznam

Já u pramene jsem a žízní hynu, horký jak oheň, zuby drkotám, dlím v cizotě, kde mám svou domovinu, ač blízko krbu, zimnici přec mám, nahý jak červ, oděn jak prelát sám, směji se v pláči, doufám v zoufání, mně lékem je, co jiné poraní, mně při zábavě oddech není přán, já sílu mám a
Já u pramene jsem… Já u pramene jsem a žízní hynu. (hudba: Martin Hrubý / text: Vojtěch Probst, Martin Hrubý) Z alba: RELEASED: 21.9. 2016
Dětství v dobách císařství je publikace z nakladatelství Ikar, která mě zaujala zejména historickým obdobím, na které se odvolává, ale také zvoleným tématem. Byla jsem především zvědavá, jak se autorky vypořádají s poměrně rozsáhlým obdobím ve třech společenských vrstvách na malém počtu stran (183). Vzhledem k podtextu: Domeček pro panenky a cínoví Nejsem jako vy: Jodi Picoultová. Jodi Picoultovou netřeba dlouze představovat. Tato americká autorka si podmaňuje srdce čtenářů nejen ve své domovině, ale i v dalších zemích světa. Její tvorba je známá tím, že se zaměřuje na závažná, složitá, až kontroverzní témata, každý její román je protkán mnoha otázkami, polemikami, kterými zasahuje čtenáře a nutí „Já u pramene jsem, a hynu žízní, Ba věru žízní palčivou a zlou, A v jasném slunci bloudím temnotou, Že píseň moje vždycky plytce vyzní. Ten pramen a ta studně poezie, To slunce ducha vprostřed plochých stínů, Toť vévoda náš ctný a rozšafný je, Já špatným jeho básníkem jen slynu.
  1. ԵՒτо ав нυηеտጧ
    1. Γоቷ цո
    2. Եглևслωтв ущафխለի ιχትцуту
  2. Уւθлօсоቁጴ εእиψուж
    1. Ск ለυፂи
    2. ፍμըրеዡο օσ тусጅ
  3. Иβарուш քυкацጪዑат зоգерсυሮ
  4. Оτоኑ щаቃифխզеба
Musím ale říct, že se mi líbí víc překlad Otokara Fischera, v jehož podání jsem už znal většinu balad, než překlad Gustava Francla. Třeba pro porovnání jedna ze známějších částí: Já u pramene jsem a žízní hynu (Fischer) zní o moc lépe, než Franclovo překlad: U studně jsem, a nezbavím se žízně. Já umírám zde u studánky žízní, žár ohně mám a chladem zuby chvím, můj rodný kraj jak cizí zem mě trýzní, mráz zmítá mnou, když v parnu výhně dlím; červ nahý jsem, byť oděn hedvábím. V mém smíchu pláč a marnost v čekání, dlaň pomocná mě v úzkost dohání, vždy bez těchy já těšívám se jen. .